Vazeny pane Hlavenko,
ja se prave obavam, ze onomu zkresleni (v zajmu produktu ci proti nemu)
se v zasade zabranit neda (tim nechci rici, ze neni treba se o neco
takoveho snazit). Mnohem zajimavejsi tema je ale ona PRavdivost:
neuplnou informaci lze povazovat za leccos, ale rozhodne ne za pravdivou
ci nepravdivou (od urciteho okamziku uz ale lze rici, je-li produkt
popsan dostatecne nebo ne ve vztahu ke ctenari). Na druhou stranu
samozrejme plati, ze prakticky vsechny informace podle nichz se ridime
(podle nichz se ridi zakaznici) jsou neuplne. Autor PR clanku (bohuzel,
casto narozdil od autoru recenzi) si je ale dobre vedom vsech vlastnosti
(a vetsiny s tim spojenych konsekvenci) propagovaneho produktu. Muze
vynechat nekterou spatnou vlastnost treba i jen proto, ze se domniva, ze
ostatni - dobre vlastnosti tuto spatnou prevazuji a ma tedy smysl si
takovy produkt koupit nebo taky proto, ze by mu PROTEXT nauctoval 2x
vetsi castku :). Podle mych zkusenosti (velmi malych, ve srovnani s
Vami) je problem v tom, ze se recenzenti pokouseji posouvat do polohy
zvlastnich lidi, kteri nechteji produkt koupit, ale chteji o nem psat a
duveruji svoji schopnosti objektivne vec posoudit. Muj nazor je, ze
tento pristup neni ani v nejmensim prirozeny a povazuji ho za nespravny.
Zakaznici vsak jsou prirozeni a je prokazano, ze jsou na neuplne
informace ,,zavedeni``.
Jelikoz se domnivam, ze vetsina ucastniku teto konference chce ziskavat
nove informace a nikoliv v kazde vete nutne nekoho osobne napadat (Petr
Samcenko), dovoluji si pripojit podle meho nazoru zajimavy (a adekvatne
dlouhy :)) clanek o dusledcich neuplne informace v "nasem" (ucastnikum
konference blizkem) prostredi. Budu Vam vsem velmi vdecny za pripadne
nazory k tomuto clanku.
Karel Panek
---
,,The effects of Incomplete Information`` (Simon Buckingham,
buck@dial.pipex.com)
We never have had all the information needed available to always make
the right decision, and still don't. This occurrence of imperfect
information affects the quality of our decisions, because if we don't
have all of the facts to hand, that decision is more likely to be made
incorrectly.
For example, managers almost always make decisions on the basis of
non-systematic information collection ("I was talking to so and so and
they were telling me such and such is good... I read it in the paper...
). Similarly as consumers we buy what is on sale in the nearest shops or
we buy from someone because we got a leaflet through the door or they
rang us up.
It is amazing how people persist in buying products which cost the same
but have less functionality, or cost more for the same features. This
happens because they do not know about the alternatives. For example,
people pay very high prices for international telephone calls because
they are not aware that many companies offer inexpensive and easy to use
international telephone services. Let the buyer beware.
Inferior products can survive in the marketplace because of imperfect
information. They exist, they have a presence, they advertise, they have
a sales force out on the road, and purchasers do not know about the
better or more appropriate alternatives.
On the other hand, incomplete information also fuels brand power. Brands
help consumers to feel more confident that they are not making the wrong
decisions despite imperfect information (as in, you can't go wrong with
any food from Marks and Spencer: its all good quality). Dominant
standards such as those in the computing and telecoms industries make
consumers feel more certain and less confused about which standard to
purchase. These standards can even be technologically inferior, because
this disadvantage is outweighed by the advantage of having a stable
industry force.
Because gathering and acquiring information is costly, it is imperfect.
Typically, the more expensive the purchase, the more consumers will seek
out full details about the product, trial it if possible, take it for a
test-drive, find out about alternatives and such like. In such cases,
the cost of the time and effort invested is easily
recouped in benefit from improved purchase decisions. However, even with
low priced items such as food, consumers have sharp instincts for
searching out bargains. These days, we boast to our friends about what
we saved, not what we spent.
Decisions will never be perfect even if we could achieve the theoretical
impossible and hold complete calculations of all costs, benefits and
alternatives products and suppliers. This is the case because even with
complete and unbiased information, different individuals are likely to
interpret that same information in different ways depending on their
personal upbringing, prejudices and past discoveries. As usual we need
to determine our actions based on as much information as we can gather
and not set policies which wrongly assume that the theoretical
assumptions and perfections exist.
That said however, enabling technologies are improving the situation by
reducing imperfections in our information- making it easier (and
therefore less costly) to find out more valuable information. Of course,
information, just like the goods themselves is only as reliable as its
source: which is why independent companies which evaluate categories of
goods such as Which? and Best Buys for Business tend to be widely
referred to.
The Internet and electronic agents in particular are helping to provide
consumers and purchasers with more complete information before they buy.
That information is available from a single source called the Internet
(lowering the costs of finding it out) and more easily searched and
filtered using personal electronic agents which can find a certain
product with certain features at a specified price.
In conclusion, the existence of imperfect information is a negative
thing because it means that people often buy goods which are not suited
to their requirements or less reliable or more expensive than other
comparable products on the market. But as enabling technologies provide
consumers with more information in a more readily accessible form, the
perils of information ignorance are being reduced.
---
Hlavenka Jiri wrote:
> Dovolil bych si s váženým kolegou nesouhlasit... přece jenom už nějakých
> dvanáct roků praxe v médiích mám za sebou :).
> "Pravdivost" (P.R.avdivost :-) je ošidná - nejde jenom o to, co bylo
> napsáno, ale také to, co napsáno nebylo; plus, jakým způsobem věci byly
> napsány. PR články nejsou nějak zásadně nepravdivé (přece jenom zákon o
> klamavé reklamě zde je a není bezzubý), ale:
> a) PR článek zamlčí nevýhody produktu či služby, zmíní pouze výhody (čili je
> "zcela pravdivý")
> b) PR článek obratně pracuje s jazykem a používá různé přívlastky, které
> rovněž nesnižují pravdivost článku, pouze jej "zabarvují" ve prospěch daného
> produktu, firmy či služby.
> Pokud se chyby v bodě a) dopustí novinář v novinářském, "ne-PR" článku, je
> to od něj neodpustitelná chyba; s chybou v bodě b) se setkáváme často a
> zřejmě je to případ i této debaty (autor si "dovolil" vyjádřit své nadšení a
> byl přemoudřelým interneťákem, který všude byl nebo o všem aspoň četl
> pokárán).
> Proto musí být PR důsledně oddělováno a označováno - ostatně, je na to další
> zákon, tentokrát tiskový, a opět není bezzubý. (Například masmédia, zejména
> TV, je v tomto směru pod ustavičnou kontrolou a nejrůznějších pokut či
> postihů bylo rozdáno nepočítaně).
>
> Jinak bych prosil o trošku tolerance ze strany internetových vševědů. Chápu,
> že pro řadu z nás je koupě ledničky přes Internet zcela banální věcí, kterou
> děláme denně, ale 99% uživatelů Internetu vůbec neví, že to je možné a jsou
> za takovéto články vděční. (Např. dnes se mě kdosi neznámý v mailu dotázal,
> jak si má stáhnout z Internetu soubor - fakt!). Podle čtení jiných
> internetových médií se i tam vyskytují opovržlivé reakce typu "to už nemáte
> o čem psát" na jakýkoli článek, který něco vysvětluje začátečníkům...
This archive was generated by hypermail 2.1.2 : 27. 06. 2002, 17:52 CEST