> Zdravim, > > muzete nekdo vysvetlit co je to superstitials, kdyz se nad tim tak > rozplyvaji na Lupe? > http://www.lupa.cz/clanek.phtml?show=1438 (ale momentalne je Lupa jaksi v > rozkladu :( ) Pokles prijmu na Inetu vyhrabava z hrobu jine formy inzerce Nad nudlemi se smraka. Objemy prijmu z nudli jdou stale dolu. Inetove firmy propousteji a krachuji. Ochotnych investoru ubyva. Akcie leti dolu. Uz jako by chybel jen Noe s archou pripravenou na kopci:) Znervozneli inetovi firemnici se chytaji pred lety vymyslenych a notne otravnych forem inzerce, jakou pouzivaji skoro jen eroticke servery. Prvni je vyskakujici okno s nudli. Kdyz se objevi, vetsina lidi mu ji hned utre (z tohoto duvodu jen nerad chodim na Geocities.com). Druhou formou je "interstitial". To je snad to nejstrasnejsi. Po kliknuti na nejaky odkaz se napred vylihne cela stranka s reklamou, setrva kolem 30 vterin a teprve pak dostanete, oc jste puvodne zadali. Treti podobou je "superstitial". Ma hodne spolecneho s interstitialem, ale neni az tak krajne otravny. "Vtip" je v tom, ze data inzertni stranky se natahuji spolecne s vyzadanou strankou a ulozi se do kese. Kdyz pak kliknete na nejaky odkaz, vyskoci inzertni stranka z kese a juka na vas do doby, nez se natahne puvodne zadana stranka. Ovsem - cim rychlejsi je spojeni, tim se cas projekce inzertni stranky zkracuje. Reklamnici to resi tim, ze na strance je tuplik pro zruseni stranky. Tim se superstitial stava otravnejsi podobou vyskakujiciho nudloveho okna. Licenci na superstitial ma firma Unicast. Uctuje si $5 za 1,000 vystavenych inzertnich stranek. Reklamni agentury nebo i primo provozovatele serveru uctuji od $35 do $90 za 1,000 stranek. Podle pruzkumu se na celkovem reklamnim inetovem trhu podileji tyto podoby inzerce pouhymi 3% (2% uz pripadaji na superstitials). Jejich obsah se sklada ze spousty dat ruznych formatu (animace i zvuky). Klikaci uspesnost superstitials je udajne az 12%. U nudli byla zpocatku rovnez vysoka, dnes je pod 1%. AltaVista uvadi, ze klikaci uspesnost superstitialu zamereneho na volby presidenta USA byla dokonce 16%. Podobne vysokou i mnohem vyssi uspesnost mely sveho casu i nudle. Je fakt, ze multimedialni celostrankova inzerce muze mit vyssi pusobnost. Ta se ovsem ztraci od chvile, kdy je vseho moc. Pak uspesne nastupuje stare dobre prislovi, ze vseho moc skodi. Firmy zduvodnuji svou rostouci pritulnost k superstitials tim, ze v rozhlase a TV to tak prece je a funguje to. Kdyz nekdo srovnava stary zpusob dodavky obsahu do rozhlasovych a TV prijimacu s Internetem, opravdu uz nevim, co si o nem myslet. Mozna jeste Internet nevidel? A pokud videl, pak zhola netusi, co vsechno je a jeste bude "tam nekde" za tim, co videl. Na vsech tech knourajicich inetovych firmach, ktere vyhazuji investicni miliardy do kanalu, mne neprestane udivovat, proc nezalozi nejaky multimiliardovy fond a nenechaji nekoho vymyslet, co udelat, aby se zvysila sance na preziti jich samych. V kratke historii Inetu se stala nejedna chyba. Jednou z nich je zanik projektu, ktere pripravovaly mikroplatby pro cely Internet. Kdyby se dala surfarum napr. sance zvolit mezi mikroplatbou za navstevu stranky a superstitialem, kde by byl problem? Uz nekolikrat jsem se pred lety zabyval otazkou mikroplateb za navstevy stranek, ktere pro mne maji svou informacni hodnotu. Denne navstivim v prumeru 30 stranek (clanku, resp. pojednani), za jejichz obsah bych klidne dal 20 haleru za kazdou, tj. 6 korun denne, 180 Kc mesicne. Zda by na takovych strankach byla jeste nudle nebo nebyla, by mi bylo jedno (stejne mam stabilne vypnutou grafiku). Ale nesmelo by tam byt nic dalsiho (zadna z vyse uvedenych otravnych forem inzerce). Kdo kupuje denni tisk a casopisy, da za ne mesicne mnohem vic, nez by dal za dvacetihalerove stranky. Ty dvacetniky by hraly v rozpoctech serveru vyznamnou roli. K tomu jednou bude muset dojit, stejne jako k tomu dojde u nabidek hudebnich skladeb. Rozhodovani, ktere stranky ci skladby opatrit mikroplatebni cenovou visackou a ktere ne, by bylo na jejich nabizecich. Casem vetsina lidi pochopi, ze za odber prace druhych lidi se holt musi neco dat. Coz vubec nevylucuje nabidku spousty zalezitosti bezplatne. Uz dnes se projevuje nutnost neco uctovat za hodnotne informace, ktere si vyzadaly spousty prace - napr. na serverech s konkretnejsimi vedeckymi informacemi. Ty ale vyzaduji mesicni ci rocni predplatne. Tudy cesta nevede. Z nabidky tech serveru mohu chtit jen neco, ne vsechno. Abych platil po $10 kazdemu ze serveru za precteni tri clanku tu tam, tu onde...dekuji, nechci. Zakopany pes je mj. v tom, ze se inetovy prostor neposuzuje jako jeden rezervoar informaci, ale jako relativne nekonecny pocet roztristenych ostruvku, ktere spolu nemaji vubec zadne vazby. Webovske protokoly tomu vydatne napomahaji. Ze to tak dal nikam nepovede, je jasne prave v hudbe. Site peer-to-peer naznacuji smer. Lze si velmi snadno predstavit, ze treba i clanky budou v takove "rezervoarove" nabidce. Stejne jako hudebnikum bude - a mnohym uz je - zcela jedno, zda je nabizi nejaky urcity server, nebo jsou v siti peer-to-peer, ceka to i autory clanku. Ba co vic - autori budou vedet, ze v komplexnim rezervoaru je lidi najdou spise a casteji, nez na nejakem jednom izolovanem serveru buhvikde. Podobne jako se hudebnici stanou nezavislymi na kamenicich, stanou se i autori nezavislymi na jednotlivych a omezujicich zprostredkovatelich nabidky jejich vytvoru. Coz nevylucuje moznost urcite podoby spoluprace s nimi. Myslite, ze je to nemozne? Predstavte si treba, ze si slozite prisun clanku do svych vlastnich novin podle autoru, kteri se zabyvaji problematikami, jez vas zajimaji, a jejichz pohledy a styl vam vyhovuji. A mate noviny jako hrom. Uctete a udiskutujete se do bezvedomi:) Ted jeste vytvorit technologicke zazemi takoveho rezervoaru, implementovat do nej mikroplatby a vsechno bude razem hodne jinak nez dosud. Myslenka, ze se vsechno vrati zpatky k tvurcim lidem, se dnes povazuje za prinejmensim nekrestanskou, stejne jako za kazde totality. Je jasne, proc. Protoze bere kapitalovou a jinou moc manipulantum, kteri si z vysledku tvurci prace jinych lidi masti pysky ad limitum. Bez takoveho parasitismu by jich vetsina skoncila nekde u ponku (a kdovi, zda vubec). Ne vsechno pracuje na tomto neblahem principu - napr. redakce novin a casopisu dnes holt ani nemohou jinak, nez tak, jak cini. Jejich prace ale bude za nejakych deset let vypadat dost jinak a bude obsahovat jen to nejkvalitnejsi a nejsmysluplnejsi ze vsi redakcni prace, protoze se oprosti od soucasnych stresujicich a manipulativnich tlaku, ktere na redakce dolehaji. Totez se tyka hudebniku a hudebnich producentu. Era najimatelu a preprodejcu vysledku prace, kterou bude mozne distribuovat elektronicky, se neodvratne blizi ke svemu konci. Dobra diskuse k veci se spoustou zajimavych postrehu a informaci - Non-banner Ads Coming to the Web - je na Slashdotu. Najdete tam i povidani o zkusenostech s programy, blokujicimi inzerci, javascriptove otravovani surfaru atd. Namatkou napr. The Proxomitron nebo WebWasher. Doporucuju vasi pozornosti. Zdroj: New York Times a BAJT s pozdravem Holis Jiri
This archive was generated by hypermail 2.1.2 : 10. 08. 2001, 11:42 CEST